VSTUP ZDARMA 

Časosběrný portrét jednoho z nejvýznamnějších českých designérů, architektů a pedagogů. Prostřednictvím jeho tvorby přibližuje vztah mezi formou, užitností a krásou předmětů, které nás každodenně obklopují. Promítání doplní tematické výstavy a diskuse v krnovském muzeu nábytku.

VSTUP ZDARMA

Dokument přibližuje životní i profesní cestu světoznámé české architektky, jejíž tvorba je spojena s odvahou, lehkostí, precizností a vizionářským využitím skla a oceli. Vedle významných realizací představuje také její inspirace, tvůrčí energii a schopnost překračovat zažité hranice architektury a designu. Promítání symbolicky otevírá pohled do budoucnosti, na který naváže výstava mladé generace Bydlím, tedy jsem! – Jak budeme bydlet za 50 let? Děti a mladí lidé v ní představí vlastní vize budoucího bydlení, měst i každodenního života.

VSTUP ZDARMA

Snímek představuje architekturu přelomu 19. a 20. století jako jednotné umělecké dílo, v němž se propojují stavba, interiér, výtvarné umění, řemeslo i způsob života. Přibližuje ideové prostředí evropské moderny a tvorbu významných architektů, kteří usilovali o kultivaci každodenního života prostřednictvím architektury. Téma se úzce dotýká také odkazu krnovského rodáka Leopolda Bauera, žáka Otto Wagnera a významné osobnosti středoevropské architektury.

Kde končí láska a začíná kontrola? Pět let zaznamenávala režisérka Pepa Lubojacki osudy svého bratra a dvou bratranců, kterým závislost postupně vzala vztahy, domov i pocit bezpečí, a pokouší se pochopit, co stálo na začátku jejich pádu. Intimní, formálně originální a brutálně upřímný dokument získal rovnou dvě ceny na festivalu Berlinale. 

Pět let zaznamenávala mladá režisérka Pepa Lubojacki emotivní příběhy vlastní rodiny. Proč závislost připravila jejího milovaného bratra a dva bratrance o vztahy, pocit bezpečí, zdraví i střechu nad hlavou? A co když za tím vším nestojí závislost samotná, ale něco, co začalo daleko dřív? Neotřelý mix intimních deníkových záběrů, oživlých fotografií, stylizovaných vzpomínek a grafických koláží dělá z filmu originální zážitek, který je syrový i hravý zároveň. Jako režisérka a sestra Pepa stojí před otázkou, na kterou neexistuje snadná odpověď: kde končí láska a začíná kontrola? Zachraňovat, nebo nechat jít? Brutálně upřímný snímek získal na Berlinale cenu za nejlepší dokumentární film.

Jedinečný časosběrný dokument Heleny Třeštíkové nabízí intimní portrét jedné z nejvýraznějších osobností české hudební scény – Báry Basikové. V průběhu padesáti let sledujeme nejen její profesní dráhu od rockových začátků přes výrazné muzikálové role až po úspěchy v hitparádách, ale především osobní cestu zpěvačky, ženy a matky, která balancuje mezi veřejným obrazem a soukromou křehkostí. Kamera zachycuje její vrcholy i pády a vstupuje do zákulisí i soukromých míst, která běžně zůstávají skryta. Za nezkrotným hlasem v záři reflektorů se skrývá Bára – žena, jež s neobyčejnou otevřeností odkrývá svět plný napětí, vášně i zranitelnosti. Září před tisíci diváky – a uvnitř svádí tiché osobní boje. Otevřeně mluví o depresích, samotě uprostřed slávy i touze po lásce a přijetí. Režisérka Helena Třeštíková tímto filmem znovu potvrzuje svou mimořádnou schopnost zachytit plynutí času a představuje nám strhující portrét ženy, která nikdy nepřestala být sama sebou.

Slovo dalajlama znamená oceán moudrosti. 14. dalajlama Tändzin Gjamccho je nejen nejvýznamnějším duchovním představitelem Tibetu, ale patří i k nejvýznamnějším osobnostem současného světa. Dokumentární film Oceán moudrosti shrnuje natáčení s dalajlamou od roku 1991 do roku 2022 a předává jeho důležité inspirující poselství v oblasti sekulární etiky, nenáboženské spirituality, rozvoje vnitřního míru, milující laskavosti a změny vzdělávání s důrazem na vnitřní hodnoty, práci s myslí a emocemi. Film zároveň nastíní i životní příběh dalajlamy doplněný vzpomínkami jeho matky. Obrazová složka filmu je freskou představující celý Tibet - krajinu i její obyvatele. Uvidíme nejvýznamnější místa, ojedinělé a téměř neznámé rituály a slavnosti.

Existuje něco jako totemové zvíře? Režisérka Hana Nováková se vydává na nečekanou pouť, která začíná jako zájem o spontánní návrat vyhubených majestátních lesních obrů, ale postupně se mění v osobní duchovní odyseu. Ve svém dokumentu sleduje losem posedlé „olosené“ lidi po celé planetě - od vědců až po nadšence, kteří svůj život podřídili těmto impozantním tvorům. Snímek získal Cenu České soutěže za nejlepší film na Mezinárodním filmovém festivalu o lidských právech Jeden svět.

Losi hrají v našem světě od nepaměti zásadní a dodnes poněkud záhadnou roli. V jejich mohutné postavě se zrcadlí značná síla, klidná krása i zapomenuté pouto mezi člověkem a divokou přírodou.

Totemové zvíře. Průvodce mezi světy. Bytost, která se zjevuje jen tomu, kdo ji v danou chvíli nejvíce potřebuje. Tak popisuje losa režisérka dokumentu a etnoložka, pro niž se setkání s tímto zvířetem stane klíčovým životním okamžikem. Pátrání po tajemství, jež losy odedávna obestírá, ji zavede do českých lesů i do vzdálených koutů Ruska a Kanady. Příběhy, které během své odysey nasbírá, postupně skládají obraz bytosti, která lidem dosud neodhalila vše, co v sobě skrývá. Snímek o setkání člověka s losem se nenápadně proměňuje v univerzální úvahu o tom, jak lidé postupně ztrácejí svou vazbu k přírodě.

Lidé bez domova patří v Praze k běžně viděným, avšak přehlíženým skupinám obyvatel. Městské části řeší jejich přítomnost vytlačováním z veřejného prostoru, čímž ale bezdomovci ani jejich problémy nezmizí.

Praha 9 zvolila jiný přístup. Nabídla lidem bez domova skromné bydlení ve stavebních buňkách a práci pro městskou část. Namísto sociálního rébusu se tak z bezdomovců stávají členové komunity, kteří participují na jejím veřejném životě. Každodenní boj o přežití nově mění za chov zvířat, úklid veřejných prostor, rozvíjení vzájemných přátelských vazeb či partnerských vztahů. Pomůže jim tento program získat samostatný život, nebo se jen stanou závislými na jiném druhu pomoci? Časosběrný kolektivní portrét lidí na ekonomickém dně otevírá otázku, jakým způsobem se jako společnost díváme na chudobu, odpovědnost a solidaritu.

David Stypka byl nejen výjimečný hudebník, ale i citlivý pozorovatel světa... Hledal krásu v obyčejných okamžicích a nacházel světlo i v temných chvílích. Jeho tvorba inspiruje napříč generacemi. Kdo by neznal písně jako „Jericho“, „Kříž“ nebo duet „Dobré ráno, milá“ s Ewou Farnou? Málokdo ho však znal takového, jaký skutečně byl – jak žil, tvořil a jak se vyrovnával s nelehkým osudem. Právě tuto osobní rovinu odhaluje dokument režiséra Dana Svátka.

Pasha žije v malém ruském městě a je oblíbeným učitelem na místní základce. Se začátkem invaze na Ukrajinu se náplň jeho práce zcela promění. Je nucen organizovat aktivity v souladu s novými válečnými osnovami a dokumentovat je na kameru. Požadavky na vyučující se stupňují, Pashovi bývalí žáci odjíždějí na frontu a atmosféra ve městě houstne. Frustrovaný Pasha se rozhodne bojovat tak, jak nejlépe umí. Začne natáčet nejen státem nařízené aktivity, ale i každodenní život ve škole a mimo ni, s cílem ukázat světu dopad války a autoritářského režimu na místní komunitu. Film Pan Nikdo proti Putinovi přináší syrový pohled na fungování ruské propagandy a vypráví napínavý příběh o člověku, který se rozhodne riskovat vše, aby nezradil své hodnoty.