Existuje něco jako totemové zvíře? Režisérka Hana Nováková se vydává na nečekanou pouť, která začíná jako zájem o spontánní návrat vyhubených majestátních lesních obrů, ale postupně se mění v osobní duchovní odyseu. Ve svém dokumentu sleduje losem posedlé „olosené“ lidi po celé planetě - od vědců až po nadšence, kteří svůj život podřídili těmto impozantním tvorům. Snímek získal Cenu České soutěže za nejlepší film na Mezinárodním filmovém festivalu o lidských právech Jeden svět.

Losi hrají v našem světě od nepaměti zásadní a dodnes poněkud záhadnou roli. V jejich mohutné postavě se zrcadlí značná síla, klidná krása i zapomenuté pouto mezi člověkem a divokou přírodou.

Totemové zvíře. Průvodce mezi světy. Bytost, která se zjevuje jen tomu, kdo ji v danou chvíli nejvíce potřebuje. Tak popisuje losa režisérka dokumentu a etnoložka, pro niž se setkání s tímto zvířetem stane klíčovým životním okamžikem. Pátrání po tajemství, jež losy odedávna obestírá, ji zavede do českých lesů i do vzdálených koutů Ruska a Kanady. Příběhy, které během své odysey nasbírá, postupně skládají obraz bytosti, která lidem dosud neodhalila vše, co v sobě skrývá. Snímek o setkání člověka s losem se nenápadně proměňuje v univerzální úvahu o tom, jak lidé postupně ztrácejí svou vazbu k přírodě.

Lidé bez domova patří v Praze k běžně viděným, avšak přehlíženým skupinám obyvatel. Městské části řeší jejich přítomnost vytlačováním z veřejného prostoru, čímž ale bezdomovci ani jejich problémy nezmizí.

Praha 9 zvolila jiný přístup. Nabídla lidem bez domova skromné bydlení ve stavebních buňkách a práci pro městskou část. Namísto sociálního rébusu se tak z bezdomovců stávají členové komunity, kteří participují na jejím veřejném životě. Každodenní boj o přežití nově mění za chov zvířat, úklid veřejných prostor, rozvíjení vzájemných přátelských vazeb či partnerských vztahů. Pomůže jim tento program získat samostatný život, nebo se jen stanou závislými na jiném druhu pomoci? Časosběrný kolektivní portrét lidí na ekonomickém dně otevírá otázku, jakým způsobem se jako společnost díváme na chudobu, odpovědnost a solidaritu.

David Stypka byl nejen výjimečný hudebník, ale i citlivý pozorovatel světa... Hledal krásu v obyčejných okamžicích a nacházel světlo i v temných chvílích. Jeho tvorba inspiruje napříč generacemi. Kdo by neznal písně jako „Jericho“, „Kříž“ nebo duet „Dobré ráno, milá“ s Ewou Farnou? Málokdo ho však znal takového, jaký skutečně byl – jak žil, tvořil a jak se vyrovnával s nelehkým osudem. Právě tuto osobní rovinu odhaluje dokument režiséra Dana Svátka.

Pasha žije v malém ruském městě a je oblíbeným učitelem na místní základce. Se začátkem invaze na Ukrajinu se náplň jeho práce zcela promění. Je nucen organizovat aktivity v souladu s novými válečnými osnovami a dokumentovat je na kameru. Požadavky na vyučující se stupňují, Pashovi bývalí žáci odjíždějí na frontu a atmosféra ve městě houstne. Frustrovaný Pasha se rozhodne bojovat tak, jak nejlépe umí. Začne natáčet nejen státem nařízené aktivity, ale i každodenní život ve škole a mimo ni, s cílem ukázat světu dopad války a autoritářského režimu na místní komunitu. Film Pan Nikdo proti Putinovi přináší syrový pohled na fungování ruské propagandy a vypráví napínavý příběh o člověku, který se rozhodne riskovat vše, aby nezradil své hodnoty.